Do naší poradny Přístav 69, často chodí děti, které mají různá trápení. A proto mi nedá, abych nenapsala něco ze své zkušenosti matky, ale i ze zkušenosti své praxe.
Dítě přichází na svět jako hotový člověk. Jediné, co se na cestě k dospělosti má naučit jsou praktické a sociální dovednosti. Pro člověka je období dětství obdobím, ve kterém si osahává svět a připravuje se k cestě za vlastním štěstím. Má se naučit znát sama sebe, osahat si své vlastní dovednosti a naučit se je beze strachu prožívat a rozvinout.
Vzpomínáte si na ten pocit, kdy jste byli malí? Přesně jste věděli, co chcete. Vnímali jste se jistě stejně jako teď. Alespoň já ano. Jen ti dospělí. Bylo s nimi třeba počítat. Měli svá pravidla. Nevyplatilo se je nerespektovat, ale člověk často vnímal hloupost jejich požadavků. A tak žil s nimi. Měl je rád a tak pokud to šlo změnil i své plány. Dobře, pokud to pokládáš za nutné, nechám toho důležitého hraní a do té školy teda půjdu. Když myslíš, že to bude zajímavé…
Ne každé dítě, má na rodiče štěstí. Jsou takoví, kteří aniž si to uvědomují, vkládají do svých dětí strach a nejistotu. Tím navždy nebo alespoň na dlouhou dobu ovlivňují jejich životní postoj. Stálým vychováváním a kritikou vkládají do dětské duše pocit vlastní nedokonalosti a neschopnosti. Pocit, že takové špatné nemůže být ani milováno. A že se tedy musí snažit ze všech sil změnit, aby bylo hodno lásky. Dítě pak dlouho bloudí po světě a hledá samo sebe. Na našich dětech se jak v zrcadle odráží problémy nás dospělých.
A proto z celého srdce prosím, nás všechny rodiče. Buďme opatrní ve svém vlivu na naše ratolesti. Ať při naší nejlepší snaze děti ochránit, nepolámeme svým milovaným dětem křídla. Ať jednou mohou vylétnout z hnízda za svým štěstím. Silní a nezlomení.
Pavel a Markéta Švarcovi - Šamani
Žádné komentáře:
Okomentovat