Lidský život se vine jak zlatá stužka staletími. V každé chvíli člověk získává nové poznatky, nové dovednosti. Jeho proměna mu otvírá cestu domů. Kráčí po ní, učí se a hledá. Ztrácí i nachází.
Ve své poradně pracujeme s lidmi. Jejich příběhy se otvírají a mi nemůžem než žasnout nad dokonalostí stvoření. Člověk je jak mistrně vyladěný nástroj.
Přinesl si na svět těžkosti, ale zároveň také dovednosti.
Každý člověk přišel na svět s tím, co se má naučit. S tím, co je pro něj obtížné a nepochopitelné. Často tápe a prožívá různá trápení. Ale přišel na svět také s darem, požehnáním, s talentem, který je přesně šitý na míru.
Každý člověk se narodil s tím, co se má na světě naučit. ale dostal k tomu i dar, talent jak věci zdárně vyřešit. Člověk je jak dobře vyladěný nástroj. Jediné co rozhoduje je jeho záměr a. pracovitost. Když je člověk líný řešit své věci, nikam se nepohne. Stačí udělat jeden krok a všechno se změní, nekonečno člověku nastaví jak zrcadlo nový svět, nové situace. Každý krok je lepší než žádný. Myslím, že je otázka našeho vidění světa, že řešíme věci těžké. Učit, posouvat se dá i přes lehké, ale mi tomu nevěříme. Nejsme ochotni dělat kroky vedoucí ke změně k našemu učení se, pokud na nás není vytvářen tlak. Čím je člověk silnější, tím vydrží tlak větší. Bylo by to tak lehké. Stačilo by se proměňovat dřív, než nekonečno vezme do ruky důtky a začne nás vychovávat. Proč tomu tak není? Naše neochota vstupovat na tenký led bez jistoty bezpečí. Uděláme to jen tehdy pokud se nám stávající prožívání světa stane tak nesnesitelným, že i tenký led je lepší než nic.
Pavel a Markéta Švarcovi Šamani
Žádné komentáře:
Okomentovat